Evangelický sbor ve Stříteži nad Bečvou a v Rožnově pod Radhoštěm je součástí Českobratrské církve evangelické. Je jedním z jejích 263 sborů, které působí v České republice.

Českobratrská církev evangelická, stručně zvaná Evangelická církev, a my spolu s ní věříme, že s ostatními křesťanskými církvemi, které vyznávají víru v Boha Otce, Syna a Ducha svatého, máme účast na jedné obecné církvi Kristově. Nemyslíme si, že jsme jedinou pravou církví. Jde nám o pravdivost života, ale necítíme se jako majitelé pravdy. Snažíme se navzájem si pozorně naslouchat a s porozuměním vnímat názory a stanoviska křesťanů jiných vyznání. Sneseme rozdílné názory i otevřený rozhovor.

Středem naší víry je Ježíš Kristus. Věříme, že v něm vrcholí Boží jednání s lidmi a se světem, které zahrnuje i dnešní svět a nás.

Velký význam pro nás má Bible. Z obou jejích částí, ze Starého i Nového zákona, slyšíme živé Boží slovo, které nám pomáhá v každodenním rozhodování, o co stojí zato usilovat a kterou cestou je dobré se dát. Jsme přesvědčeni, že je trvale platným dobrým poselstvím, jež nepodléhá dobovým zmatkům a dějinným zvratům, a přitom nově a živě promlouvá do kterékoli doby.

Naše víra se opírá o starokřesťanská vyznání víry, především o vyznání Apoštolské, Nicejskocařihradské a Athanasiovo. Ve svých základech má i reformační konfese, čtyři pražské články, vyznání Jednoty českých bratří, České vyznání, vyznání Augsburské a Druhé vyznání helvetské. Jsme si vědomi svých hlubokých kořenů v minulosti. Navazujeme na prvotní křesťanskou církev i na bohatý odkaz české a evropské reformace. Na husitství, na církev podobojí a Jednotu bratrskou i na evangelické církve augsburského a helvetského vyznání, do nichž se čeští evangelíci včlenili po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Když se po vzniku Československé republiky v r. 1918 tyto církve svobodným rozhodnutím na generálním sněmu sloučily v jedinou církev, která přijala jméno Českobratrská církev evangelická, stali jsme se první sjednocenou církví ve Střední Evropě.

Zároveň však jsme církví současnou. Se zřetelem k biblické zvěsti se chceme orientovat v dnešním složitém světě, v každodenním životě a v mezilidských vztazích. Chceme, aby naše víra nenápadně dosahovala do všech těchto oblastí a poloh. Nesoustřeďujeme se pouze na nedělní bohoslužby nebo na vnitřní duchovní život. Své místo mezi námi mají jak lidé z rodin, v nichž se evangelické vyznání dědilo po generace z otců na syny, tak i ti, kteří dnes nově hledají životní orientaci a společenství, do něhož by mohli patřit.

Společenství církve poznáváme a prožíváme především ve vlastním sboru s lidmi, kteří bydlí v našem nejbližším okolí. Sbor je prostorem, kde nalézáme a společně tvoříme to, z čeho žije naše víra. Činnost sboru řídí staršovstvo, které si jednou za šest let sami volíme. Představiteli sboru jsou farář a kurátor. I oni jsou voleni demokratickým způsobem.

Sbory v jednotlivých regionech se sdružují do seniorátů. Náš sbor patří do Východomoravského seniorátu. Každý ze čtrnácti seniorátů i celá Českobratrská církev evangelická jsou spravovány obdobně jako každý farní sbor. Jejich orgány i jejich představitele svobodně volí příslušná shromáždění poslanců zvolených v jednotlivých farních sborech. Tak se každý člen církve může podílet na její správě. Spatřujeme v tom příležitost, kterou vděčně a odpovědně přijímáme.

Vladimír Kopecký